5. neděle postní - Smrtelná

Ježíš se však sehnul a psal prstem na zem. Když na něj nepřestávali dotírat otázkami, vzpřímil se a řekl jim: "Kdo z vás je bez hříchu, ať po ní hodí kamenem první" (Jan 8, 8).

Farizejové a zákoníci přivedli k Ježíšovi ženu, kterou přistihli při cizoložství. Mojžíšův zákon byl v těchto věcech nekompromisní a přikazoval takové ženy kamenovat. Proto ji přivedli k Ježíšovi, aby se k celému případu vyjádřil. Byla to léčka, kterou na něj nastražili. Pokud by ji neodsoudil, obžalovali by ho, že nerespektuje zákon, pokud by ji odsoudil, potom by mu předhazovali tvrdost v jednání. Ježíš odpovídá slovy: „Kdo z vás je bez hříchu, ať po ní hodí první" (Jan 8,8). Sklonil se k zemi a psal do písku. Je lhostejné, co napsal, ale důležité bylo, že dal lidem čas k rozmyšlení. Vlastně je tím přiměl k zamyšlení se nad sebou a k uznání vlastní hříšnosti. Tazatelé se vytráceli jeden po druhém, až zůstal Ježíš s ženou o samotě. „Ženo, nikdo tě neodsoudil?" ptá se jí, „ani já tě neodsuzuji. Jdi a od nynějška už nehřeš!" (Jan 8,11). Pán Ježíš odpustil s vědomím, že pro ni to bude příležitostí k novému začátku, aby se mohla vymanit ze svého dosavadního způsobu života a začít znovu a lépe. Ježíš v tomto případě jedná jako jednal otec v podobenství o marnotratném synu. Odpouští a dává možnost k nápravě života. Ježíš říká: „Nesuďte a nebude souzeni". Nemáme právo nikoho odsuzovat, zvláště proto, že Bůh odpouští každému bez jakýchkoliv podmínek. Bůh miluje a dává průchod lásce a milosrdenství. Zamysleme se nad tím v postní době. Jediným člověkem, který by mohl na tuto hříšnou ženu hodit kámen, je Panna Maria. Pro nás je ovšem absurdní jen si představit, že by něco takového bylo možné. Maria, která je matkou všech, má otevřené srdce, miluje, chápe a neodsuzuje. Naučme se od ní podobně jednat.