24. neděle v mezidobí

Do Ježíšovy blízkosti přicházeli samí celníci a hříšníci, aby ho slyšeli. Farizeové a učitelé Zákona mezi sebou reptali: "Přijímá hříšníky a jí s nimi" (Lk 15,1).

Ježíš měl dosti velké potíže a těžkosti s farizeji a zákoník. Stále něco kritizovali anebo přímo vyčítali: „Přijímá hříšníky a jí s nimi" (Lk 15,2). Podle tehdejších představ to znamenalo, že vytváří s nimi společenství, a to bylo velmi nebezpečné nařčení. Proto Ježíš vysvětlil na podobenství o marnotratném synu, že Bůh nechce smrti hříšníka, ale aby se obrátil a byl živ. Každému, kdo lituje svých hříchů a poklesků, odpouští a rád jej opět přijímá. Bůh je milosrdný, smilovává se nad všemi a odpouští. Není to ovšem nějaký dobrosrdečný stařík, je to Otec a Pán. V podobenství o marnotratném synu, které Ježíš předložil svým posluchačům, je to mladší syn, který odchází z domova, ale neměl ve světě příliš mnoho štěstí. Brzy přišel o veškerý majetek, který dostal, a tak se dostal do velké nouze. Měl hlad a proto záviděl i lusky, které sypal vepřům do korýtka. Najednou mu bleskla spásná myšlenka: „Vstanu a půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti Bohu i proti tobě" (Lk 15,18). Otec se nezdráhal jej přijmout zpět, naopak jej vyhlížel, všechno mu odpustil a přijal jej za svého syna. Je to obraz svátosti pokání. Bůh čeká na člověka až k němu přijde, aby mu odpustil. Bůh nestanoví žádné podmínky, či nějaké překážky, ale vždy odpouští, když člověk projeví lítost nad hříchy. Nebojme se přistoupit k této svátosti a nikdy neříkejme, že je pozdě. Není tomu tak. Bůh čeká na každého z nás, aby nám odpustil. A tak jako otec se radoval z návratu svého syna, tak i Bůh se raduje z obrácení hříšníka. Proto Ježíš říká: „Právě tak, říkám vám, mají radost Boží andělé nad jedním hříšníkem, který se obrátil" (Lk 15,10).

Autor: