22. neděle v mezidobí

Když Ježíš přišel do domu jednoho z předních farizeů, aby tam pojedl, dávali si na něj pozor. On si všiml, jak si hosté vybírají přední místa. Řekl jim tedy toto poučení: "Až budeš od někoho pozván na svatební hostinu, nesedej si na přední místo", (Lk 14,1).

Pán Ježíš přišel jednou v sobotu do domu farizea a povšiml si, že si lidé nápadně vybírají přední místa. Napomenul je a současně upozornil, že každý, kdo je pozván na hostinu, by se měl chovat skromně: „Až budeš od někoho pozván na svatební hostinu, nesedej si na přední místo" (Lk 14,1). Je třeba, aby zaujal u stolu místo méně čestné a počkal, až jej hostitel vyzve a přidělí místo čestnější, aby se mu nestalo, že by uslyšel: „Usedni níže", ale naopak zazněla věta: „Příteli, pojď si sednout dopředu". Své učedníky poučuje o tom, že se mají chovat skromně, že nemají vyhledávat vlastní prospěch a slávu.

Je důležité, ale současně i těžké, umět si osvojit pokorné smýšlení. Neznamená to, že si nemáme cenit svých dobrých vlastností, jako bychom je neměli, ale za všechno máme děkovat Pánu, protože všechno, co máme, máme od něho. Pokora je pravda. Je důležité, abychom sebe neviděli tak, jak se vidíme my sami, ani tak, jak nás vidí lidé, ale tak, jak nás vidí Bůh. A Bůh je Pravda. Když se uvidíme ve světle Božím, potom posuzujeme sebe i druhé pravdivě. V knize Sirachovcově čteme poučení. „Synu, dělej své práce v skromnosti, a budeš milován bohulibými lidmi. Čím jsi větší, tím více se pokořuj před Pánem a nalezneš milost" (Sir 3,19 n).

Hostina je běžným biblickým obrazem Božího království. V tomto mesiášském smyslu hostiny v Božím království je nutno chápat napomenutí Pána Ježíše k pokoře. Jde o náboženský vztah k Bohu. Před Bohem je každý člověk nepatrný. Stojí zde tvor před Tvůrcem, hříšník před Bohem nejvýš svatým a spravedlivým. Uvědomíme-li si to, musíme prožívat hlubokou vděčnost. Boží pozvání ke spáse je čirou milostí. Položme si otázku: „Děkuji často za nezaslouženou milost, že jsem povolán ke spáse? Uvědomuji si pravdivost slov sv. Pavla: 'Milostí Boží jsem, co jsem... ' " ? A Pavel k tomu dodává: "A jeho milost nebyla ve mně marná".

Autor: